Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Antagonisté estrogenových receptorů jsou léky blokující účinky estrogenů (ženských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na estrogenové receptory. Antagonisté estrogenových receptorů se řadí mezi antiestrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prsu. Viz také antagonista, estrogenové receptory.

Estrogenové receptory (někdy též „estrogenní receptory“) jsou hormonální receptory, které mají schopnost vázat estrogeny (ženské pohlavní hormony). Estrogenové receptory se nacházejí především v buňkách ženských pohlavních orgánů, v některých dalších typech tkání a také v některých nádorových buňkách. Například u karcinomu prsu se estrogeny vážou na estrogenové receptory uvnitř nádorových buněk, což způsobuje další růst nádoru. Viz také estrogeny, receptor.

Selektivní modulátory estrogenových receptorů neboli SERM (zkratka pochází z anglického názvu selective estrogen receptor modulators) jsou léky, které se používají při léčbě různých onemocnění souvisejících s estrogeny, včetně léčby neplodnosti (v případě, že správně nefungují vaječníky), léčby a prevence postmenopauzální osteoporózy, léčby a snižování rizika vzniku rakoviny prsu a léčby dyspareunie v důsledku menopauzy. SERM na některé konkrétní tkáně působí jako estrogeny, ale v jiných tkáních účinky estrogenů naopak blokují. Příkladem SERM je tamoxifen. Viz také estrogenové receptory.

Antagonisté alfa-adrenergních receptorů je jiný název pro alfa-blokátory.

Antagonisté beta-adrenergních receptorů je jiný název pro beta-blokátory. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté leukotrienových receptorů je jiný název pro antileukotrieny. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté mineralokortikoidních receptorů neboli MRA (zkratka pochází z anglického názvu mineralocorticoid receptor antagonists) blokují účinky hormonu aldosteronu. Tento hormon je přirozeně vytvářen nadledvinami, nicméně při srdečním selhání dochází k jeho nadprodukci, což může vést k dalšímu zhoršování srdečního selhání. Obvykle se podávají společně s inhibitory ACE a/nebo beta-blokátory. Antagonisté mineralokortikoidních receptorů ovlivňují i vylučování vody a solí ledvinami, mají tak slabý dehydratační účinek a během léčby může stoupat množství draslíku v krvi. Viz také antagonista, mineralokortikoidy, receptor.

Antagonisté androgenních receptorů jsou léky blokující účinky androgenů (mužských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na androgenní receptory. Antagonisté androgenních receptorů se řadí mezi antiandrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prostaty. Konkrétním příkladem je enzalutamid. Viz také antagonista, androgenní receptory.

Antagonisté NMDA receptorů jsou léky, které se používají při léčbě některých typů demence (tzv. antidementiva). Tyto léky se vážou na tzv. NMDA receptory a zabraňují tím vazbě glutamátu (jejich přirozeného ligandu), čímž brání uvolňování vápníku do nervových buněk. Antagonisté NMDA receptorů bývají předepisovány zejména pacientům s Alzheimerovou chorobou. Příkladem antagonisty NMDA receptorů je memantin. Viz také antagonista, receptor.

Karcinom endometria závislý na estrogenech neboli karcinom endometria typu 1 je jeden ze dvou typů karcinomu endometria. Rozhodující roli při vzniku tohoto typu zhoubného nádoru hrají estrogeny, což je skupina ženských pohlavních hormonů. Zvýšené riziko vzniku tohoto typu rakoviny proto mají ženy, jejichž tělo bylo dlouhodobě vystaveno působení estrogenů. Je tomu tak například v případě, že žena měla první menstruaci (menarche) dříve než většina ostatních dívek, menopauza u ní nastala později než u většiny žen, nebo je bezdětná. Tento typ zhoubného nádoru se vyskytuje přibližně v 80 % případů karcinomu endometria a obvykle má dobrou prognózu. Viz také karcinom, endometrium, estrogeny, karcinom endometria, karcinom endometria nezávislý na estrogenech.